|
|
Generické maskulinum v pedagogické komunikaci
Kryspinová, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
NÁZEV: Generické maskulinum v pedagogické komunikaci ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou užívání generického maskulina v pedagogické komunikaci. Užívání podstatných jmen rodu mužského pro souhrnné označení smíšené skupiny lidí je jedním z nejvíce akcentovaných jevů při genderově orientované kritice jazyka. Teoretická část práce pojednává obecně téma významu jazyka pro kognitivní vývoj jedince, představuje zásady genderově citlivého vyjadřování a objasňuje jejich význam. Empirická část práce se opírá o kvalitativní výzkum v rámci vybrané střední školy, jehož cílem bylo ověřit vliv jazykového označení ve formě generického maskulina na mentální reprezentaci reality. Hlavní technikou sběru dat bylo dotazníkové šetření inspirované psycholingvistickými asociačními experimenty. Informace o postojích a názorech studujících k předmětu výzkumu byly zjišťovány v rámci skupinových diskusí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že generické maskulinum bylo dotazovanými významně častěji spojováno s mentální reprezentací muže, než aby bylo vnímáno jako rodově ‚bezpříznakové'. Výzkumná zjištění jsou tedy v souladu s některými tezemi genderové lingvistiky.
|
|
|
Jazykový sexismus v současné španělštině
Hofmanová, Sabina ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
(česky) Jak napovídá samotný název, předmětem předkládané diplomové práce je jazykový sexismus v současné španělštině. Teoretická část nabízí kritický pohled na fenomén tzv. sexismu v jazyce a vymezuje pojmy jako jazykový sexismus, androcentrismus či zneviditelňování žen v jazyce. Poskytuje rovněž stručný nástin vývoje genderové lingvistiky s důrazem na španělsky mluvící země a nabízí přehled významných prací na dané téma. Práce se dále zabývá kontrastem mezi sexismem jazykovým a sexismem společenským a otázkou, zda jazyk může být sexistický, či zda se sexismu dopouštějí pouze mluvčí tím, jak jazyk užívají. Zvláštní pozornost je pak věnována problematice rodu v jazyce a jevům, které bývají v jazyce označovány jako sexistické, zejména generickému maskulinu. Praktická část práce je věnována především otázkám lexikálním: označování žen v profesích, které byly donedávna vyhrazeny mužům a úslovím a ustáleným slovním spojením, která mohou být ukázkami sexistického užívání jazyka, případně odrazem společenského sexismu v jazyce. Analyzována je i asymetrie ve zdvořilostním oslovování žen a mužů, nesprávné páry, zdánlivé duály a chybějící lexikální jednotky i nadávky a vulgarismy, které lze považovat za "sexistické". V případech, kdy je to relevantní, jsou závěry podpořeny statistickými údaji z jazykového...
|
|
|
Uplatnění generického maskulina v českém textu
Smithová, Simona ; Čmejrková, Světla (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Cílem magisterské diplomové práce "Uplatnění generického maskulina v českém textu" je poukázat k některým aspektům českého generického maskulina a konceptu genderové korektnosti. Teoretická část shrnuje historické pozadí vzniku pojmu gender a všímá si teorie reference. Výzkumná část prostřednictvím analýzy publicistických textů zjišťuje, jaký je vztah mezi gramatickým rodem výrazu označujícího osobu či skupinu osob a jeho referencí. Součástí diplomové práce je také dotazníkové šetření ukazující postoje skupiny českých rodilých mluvčích k požadavku genderové korektnosti.
|
|
|
Generické maskulinum v pedagogické komunikaci
Kryspinová, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
NÁZEV: Generické maskulinum v pedagogické komunikaci ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou užívání generického maskulina v pedagogické komunikaci. Užívání podstatných jmen rodu mužského pro souhrnné označení smíšené skupiny lidí je jedním z nejvíce akcentovaných jevů při genderově orientované kritice jazyka. Teoretická část práce pojednává obecně téma významu jazyka pro kognitivní vývoj jedince, představuje zásady genderově citlivého vyjadřování a objasňuje jejich význam. Empirická část práce se opírá o kvalitativní výzkum v rámci vybrané střední školy, jehož cílem bylo ověřit vliv jazykového označení ve formě generického maskulina na mentální reprezentaci reality. Hlavní technikou sběru dat bylo dotazníkové šetření inspirované psycholingvistickými asociačními experimenty. Informace o postojích a názorech studujících k předmětu výzkumu byly zjišťovány v rámci skupinových diskusí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že generické maskulinum bylo dotazovanými významně častěji spojováno s mentální reprezentací muže, než aby bylo vnímáno jako rodově ‚bezpříznakové'. Výzkumná zjištění jsou tedy v souladu s některými tezemi genderové lingvistiky.
|
|
| |
host ::
RSS.